V EPH jsme se plně zavázali k odpovědnému provozování našeho portfolia a plnění zájmů našich klíčových partnerů. Skutečnost, že se zaměřujeme na bezuhlíkovou nebo nízkouhlíkovou výrobu, je dobře patrná na naší flotile elektráren. Velká část zisku před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) EPH pochází z aktiv energetické infrastruktury, které jsou součástí EP Infrastructure a vytváří zanedbatelnou uhlíkovou stopu.
V našem druhém pilíři, EP Power Europe, jehož hlavní činností je výroba elektrické energie, jsme při provozu všech našich konvenčních kapacit odhodláni plnit přísné cíle v oblasti ochrany životního prostředí. Do našich elektráren neustále investujeme, využíváme inovativních technologií navyšujících provozní efektivitu a zároveň jsme připraveni vyřazovat z provozu již zastaralé technologie. Hnědé/černé uhlí bude hrát v energetickém mixu na několika evropských trzích důležitou roli i ve střednědobém horizontu, aby mohly být uspokojeny neustále se zvyšující nároky na výrobu energie a elektřiny. Předpokládáme, že význam uhlí a výstavba uhelných elektráren se bude v Evropě postupně snižovat, a zároveň respektujeme vývoj v jednotlivých zemích. Tento pokles se bude každého trhu s energií týkat jinak.
V mezidobí jsme odhodláni plnit si závazky spojené s rekultivací lokalit postižených těžbou, podporou biodiverzity a obnovou jak lesní, tak zemědělské půdy. Ctíme závazky vůči našim zaměstnancům a jejich rodinám, klademe důraz na zajištění bezpečnosti a zdraví při práci a na osobní rozvoj. Jsme aktivní nejen v hlavní oblasti našeho podnikání, ale prostřednictvím Nadácie EPH, Nadace J&T a dalších subjektů rovněž financujeme projekty regionálního a kulturního rozvoje, podporujeme vědu, vzdělávání, sport a tělesnou výchovu i znevýhodněné skupiny obyvatel. Naším cílem je neustále se zlepšovat ve všech oblastech naší činnosti ku prospěchu všech našich partnerů.
Projekt přestavby uhelné elektrárny v Lynemouthu ušetří přibližně 2,7 milionu tun emisí ekvivalentu CO2
V roce 2017 vstoupila do konečné fáze přestavba uhelné elektrárny v Lynemouthu na 100% udržitelnou elektrárnu vyrábějící elektrickou energii z biomasy a došlo k ukončení rozsáhlých údržbových prací. Do konce roku byla na hlavní budově elektrárny dokončena většina stavebních prací a současně bylo v průběhu roku 2018 zahájeno uvádění do provozu. Cílem je zahájit kompletní výrobu v dubnu 2019. Mezi zásadní aspekty projektu patří výstavba nového zařízení pro manipulaci s palivy na bázi biomasy v místě bývalého uhelného dvora, úpravy a modernizace kotlů a energetické infrastruktury a instalace nových elektrických a řídicích systémů, díky kterým bude elektrárna v Lynemouth moci fungovat jako prvotřídní zařízení světové úrovně.
Naše investice do rekonstrukce vybavení v Elektrárnách Opatovice vedly k 60% snížení emisí NOx
Rok 2016 byl z pohledu plnění ekologických cílů EOP (Elektrárny Opatovice) strategickým milníkem, neboť se podařilo úspěšně naplnit tříletý program. Tyto projekty, včetně rekonstrukce kotlů a odsiřovacích systémů, dosahují v Pardubickém a Královéhradeckém kraji významného pokroku a snižují emise o 3 300 tun SO2, 600 tun NOx a 100 tun PM ročně. EOP se zavazují dosahovat vysokých standardů environmentální výkonnosti v sektoru obnovitelných zdrojů energie a snižovat emise na prakticky dosažitelné minimum neustálým vylepšováním systémů, procesů a environmentální výkonnosti.
Modernizace a rozvoj kogeneračních lignitových elektráren sestával ze čtyř přesně plánovaných, strategických, investičních projektů, které měly za cíl zajistit sjednocení výrobních závodů s novým emisním standardem. Celková investice ve výši 119,5 mil. EUR byla spolufinancována grantem ve výši 20,1 mil. EUR z Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu Životní prostředí.
V uhelné elektrárně Eggborough byl zahájen proces ukončování provozu
Elektrárna Eggborough hrála při zajišťování dodávky elektrické energie na britský trh zásadní roli, zároveň však bojovala s mimořádně těsnými rezervami. Elektrárna byla vystavěna v letech 1962 až 1970 a elektrickou energii začala poprvé vyrábět v roce 1967. Akvizice holdingem EPH byla dokončena v lednu 2015. Po dohodě s vládou Spojeného království byla elektrárna Eggborough v prosinci 2015 zařazena do režimu strategické vyrovnávací rezervy a na základě rozsáhlého vyjednávání se zúčastněnými stranami byl její provoz do února 2017 realizován v režimu strategické rezervy. Toto rozhodnutí vedlo ke snížení emisí skleníkových plynů o zhruba 7-8 milionů tun ročně oproti roku 2014. Počátkem roku 2017 uzavřela elektrárna Eggborough smlouvu s National Grid o zajištění rezervního výkonu, v rámci něhož vyráběla elektrickou energii zejména na přelomu let 2017-2018. Pro období od října 2018 do září 2019 se však již na vznik nové smlouvy nekvalifikovala a její provoz byl tudíž ukončen.
Ukončení provozu elektrárny v německém Mumsdorfu vedlo k ročnímu snížení emisí CO2-ekv o přibližně 800 tis. tun
V roce 2013 holding EPH odstavil elektrárnu v Mumsdorfu (provozovanou společností MIBRAG), což vedlo ke snížení emisí skleníkových plynů o více než 40 %, tedy přibližně o 800 tisíc tun emisí CO2-ekv ročně. V roce 2015 jsme dobrovolně souhlasili se zařazením elektrárny Buschhaus do bezpečnostního stand-by mechanismu, který byl zřízen německou vládou. Životnost elektrárny se tím účinně zkrátila o 14 let. Elektrárna vstoupila do bezpečnostního stand-by mechanismu ve 4. čtvrtletí roku 2016, čímž došlo ke snížení emisí skleníkových plynů o více než 2 miliony tun CO2-ekv ročně a přibližně o 30-35 milionů tun CO2-ekv v rámci zbývající technické životnosti.
V roce 2017 EPH dokončilo akvizici italských elektráren Biomasse Italia a Biomasse Crotone a stalo se v Itálii lídrem v odvětví biomasy
Biomasse Italia a Biomasse Crotone patří mezi největší italské společnosti vyrábějící elektrickou energii z pevné biomasy. Společnosti vlastní a provozují dvě elektrárny poháněné biomasou z dřevěných třísek o celkovém instalovaném výkonu 73 MW a společnost Biomasse Italia ještě navíc fotovoltaickou elektrárnu ve Strongoli s instalovaným výkonem 1,2 MW.
Elektrárny na biomasu začaly fungovat v rámci pobídkového režimu CIP61 na období 8 let (elektrárna Crotone do roku 2009, Strongoli do roku 2011). Následně byla na obou elektrárnách zahájena rozsáhlá rekonstrukce, která měla vést ke splnění požadavků trhu se zelenými certifikáty. Investice ve výši 90 milionů EUR byla zaměřena na maximalizaci efektivity a spolehlivosti výroby v souladu s nejvyššími standardy v oblasti ochrany životního prostředí.
Byl zahájen proces zaplavování starého uhelného dolu Cottbus-Nord, kterým vznikne největší důlní rekultivační jezero v Německu s rozlohou 19 km²
Důlní činnost v hnědouhelném povrchovém dolu Cottbus-Nord skončila podle plánu v prosinci 2015. Cottbus-Nord byl od roku 1990 prvním uzavřeným povrchovým dolem v lužické pánvi. S ukončením provozu těžebních a dopravních komplexů vstoupil prostor elektrárny do nové etapy rekultivace krajiny postižené těžbou. Vznikne zde nové jezero Cottbuser Ostsee. Jen několik kilometrů od středu obce Cottbus bude v příštích několika letech vybudováno jezero o rozloze 1 900 hektarů, a to nejpozději do poloviny roku 2020. Cottbuser Ostsee bude největším jezerem ve spolkové zemi Braniborsko a největším důlním rekultivačním jezerem v celém Německu. Vedle cestovního ruchu najde jezero Cottbuser Ostsee uplatnění i v oblasti rybolovu. Východní břehy budou vyhrazeny k ochraně přírody. Do roku 2018 bude z ložisek bývalého povrchového dolu vytvořeno lůžko jezera. V červnu 2017 se zde uskutečnil přelomový ceremoniál k vybudování zaplavovacího zařízení.
Zaplavování dolu vodou z řeky Sprévy proběhne co nejrychleji. Zahájení je plánování na přelom roku 2018/2019. Schválený objem vody bude pocházet ze strouhy Hammergraben v Lakomě a veden podzemním potrubím do zaplavovacího zařízení a poté do jezera.
Budoucí východní břeh jezera Cottbuser Ostsee bude mít podobu rozmanitých struktur, ostrůvků a mělčin. Skrývá značný potenciál pro rozvoj široké škály biotopů a vznik přírodní rezervace.
