EPH plně podporuje cíl EU dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. Tento záměr je základním kamenem Evropské zelené dohody a je v souladu s cílem Pařížské dohody udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod 2°C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a zároveň usilovat o to, aby nebyla překročena hranice 1,5°C. EPH je přesvědčen, že vývoj evropské energetiky a příslušného regulačního rámce se bude i nadále řídit těmito dlouhodobými dekarbonizačními cíli.
Přístup EPH k dekarbonizaci
Jsme odhodláni stát se jedním z lídrů energetické transformace. EPH v minulosti provozoval významné elektrárny s vysokou emisní intenzitou a již podstatně snížil svou uhlíkovou stopu díky odstavení řady uhelných elektráren nebo jejich přestavbě. EPH se však nechce pouze zbavovat aktiv s nejvyššími emisemi, ale skutečně vyřazuje tato aktiva z provozu, případně je nahrazuje zdroji s nižší uhlíkovou stopou. Hlavní pilíře dekarbonizační strategie EPH jsou:
Urychlené ukončení využívání uhlí, které často
přesahuje ambice vlád jednotlivých států.
Zajištění flexibilních plynových kapacit
a zároveň jejich adaptace na využívání vodíku.
Zachování a rozšíření bezemisní výroby
elektřiny v jaderných elektrárnách.
Odklon od uhlí
EPH má jasný plán, podle něhož chce ve svých provozech nejpozději do roku 2030 ukončit výrobu elektřiny z uhlí, ale zároveň usiluje o to, aby se uhlí přestalo využívat již dříve. Některé z vyřazených uhelných elektráren budou přeměněny na zdroje s nižší uhlíkovou stopou, jako je plyn nebo biomasa, a jiné budou naopak postupně uzavřeny nebo vyčleněny do samostatného subjektu mimo skupinu EPH. Po roce 2025 zůstanou ve skupině EPH jako jediné uhelné zdroje elektrárna Fiume Santo na Sardínii, jež bude fungovat ve vynuceném režimu, a kogenerační jednotky v České republice, které budou zajišťovat důležité dodávky tepla. Předpokládaný vývoj instalovaného výkonu je znázorněn v následujícím grafu.
Úloha plynových elektráren
Postavení EPH v rámci energetické transformace je ve srovnání s ostatními velkými energetickými společnostmi v Evropě poměrně jedinečné. EPH se zaměřuje na řiditelnou výrobu elektřiny, které dominují plynové elektrárny. Jsme toho názoru, že vysoce účinné plynové a paroplynové elektrárny, připravené přejít na spalování vodíku, jsou důležitým předpokladem pro rychlý přechod na energetický systém založený převážně na obnovitelných zdrojích energie. Tento názor podporuje i scénář IEA[1] pro dosažení nulových čistých emisí do roku 2050 („Net Zero Emissions by 2050“), podle něhož zůstávají plynové elektrárny i nadále rozhodujícím zdrojem umožňujícím flexibilitu energetického systému na mnoha trzích, zejména pro řešení potřeb sezónní flexibility.
EPH je v pokročilé fázi výstavby tří plynových elektráren připravených na spalování vodíku: plynové elektrárny v Kilrootu o výkonu 700 MW v Severním Irsku a dvou paroplynových elektráren v Itálii, v Tavazzanu o výkonu 800 MW a v Ostiglii o výkonu 880 MW. Na všechny projekty jsou uzavřeny kapacitní smlouvy s platností 10 až 15 let.
S rostoucím podílem obnovitelných zdrojů se očekává, že využití plynových elektráren bude klesat. Po vyřazení uhelných zdrojů budou plynové elektrárny závěrnými zdroji výroby elektřiny, a to v závislosti na své účinnosti. Udržování těchto elektráren v provozu z logiky fungování trhu nevytlačuje z trhu obnovitelné zdroje, které budou vždy plně využívány vzhledem k jejich prakticky nulovým mezním nákladům. Právě naopak, flexibilní plynové elektrárny jsou nepostradatelným faktorem pro rychlejší rozšíření obnovitelných zdrojů. EPH očekává snížení počtu hodin plného zatížení elektráren podle účinnosti dané elektrárny a její životnosti.
Připravujeme infrastrukturu na vodík
Uvědomujeme si klíčovou úlohu plynných paliv ve stabilním a odolném energetickém systému, který podporuje fungování moderní společnosti. Chápeme, že zemní plyn je pouze přechodným palivem, a proto jsme začali připravovat svá aktiva ve střední a koncové části plynárenské infrastruktury pro budoucnost utvářenou obnovitelnými plyny.
Naše projekty v segmentech přepravy a skladování plynu zaměřené na zavádění vodíkových technologií získaly status Významného projektu společného evropského zájmu (IPCEI = Project of Common European Interest), což podpořilo plán naší dceřiné společnosti eustream zajišťovat mezinárodní přepravu čistého vodíku. Naše dceřiná společnost Nafta zahájila projekt Henri, jehož cílem je identifikovat vhodné lokality pro skladování vodíku. Status IPCEI nám otevírá reálnou možnost získat dotace z národních nebo evropských zdrojů, což projekty posouvá blíže k realizaci.
V segmentu distribuce plynu očekáváme, že naše dceřiná společnost SPP-distribúcia bude mít náskok v oblasti přechodu na vodík před ostatními evropskými společnostmi díky svým jedinečným konkurenčním výhodám, zejména moderní síti vyrobené z velké části z polyetylenových trubek odolných vůči vodíku, jejichž propustnost a bezpečnostní parametry jsou lepší než u oceli. Společnost SPP-distribúcia podporuje integraci obnovitelných plynů do své sítě již nyní, a to připojením prvních biometanových stanic a provozováním registru obnovitelných plynů na Slovensku.
Dekarbonizační cíle
Při vypracovávání dekarbonizačních cílů a způsobů snižování emisí se EPH řídí především vědeckými zásadami a cílem Pařížské dohody udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C v souladu se scénářem iniciativy Transition Pathway Initiative (TPI) a zároveň usilovat o to, aby nebyla překročena hranice 1,5 °C [2]. EPH stanovil následující dekarbonizační cíle:
Snížit emisní intenzitu svých evropských elektráren v souladu s cílem udržet nárůst průměrné globální teploty pod 2 °C podle scénáře TPI do roku 2033
Ukončit výrobu elektřiny z uhlí do roku 2030
Dosáhnout nulových čistých emisí („net zero“) svých provozů u emisí kategorie 1 a 2 do roku 2050
Snížit emise metanu v souladu s iniciativou Global Methane Pledge
V rámci snižování emisní intenzity vypracoval EPH pro každou elektrárnu plán snižování emisí. Tyto jednotlivé plány jsou základem společného plánu pro celou skupinu EPH. Elektrárny, jež se budou nejvýznamněji podílet na snižování emisní intenzity v letech 2022 (výchozí rok) až 2023 (cílový rok), jsou uvedeny v následujícím grafu. Projekce poskytuje dostatečnou rezervu ve srovnání s mezní hodnotou 174 g CO2/kWh, kterou stanoví iniciativa TPI ve svém scénáři pro udržení nárůstu světové teploty pod 2 °C pro případnou další výstavbu paroplynových a plynových bloků.
Dekarbonizační projekty
EPH již úspěšně odstavil, případně nahradil, celou řadu uhelných elektráren:
V roce 2016 EPH transformoval černouhelnou elektrárnu Lynemouth na spalování biomasy. Celkové náklady na přestavbu dosáhly 450 milionů liber. Tento projekt ročně ušetří přibližně 2,7 milionů tun emisí CO2.
V roce 2018 EPH ukončil provoz černouhelné elektrárny Eggborough ve Velké Británii (s čistým instalovaným výkonem 1 960 MW). Odstavení elektrárny přineslo úsporu 11,5 milionů tun emisí CO2 ročně (ve srovnání s provozem v základním zatížení v roce 2013).
EPH odstavil hnědouhelnou elektrárnu Buschhaus v Helmstedtském revíru v Německu (s čistým instalovaným výkonem 352 MW). Elektrárna byla v období od října 2016 do září 2020 převedena do pohotovostního režimu a poté byla trvale vyřazena z provozu.
V dubnu 2021 EPH uzavřel černouhelnou elektrárnu Provence 5 ve Francii (s čistým instalovaným výkonem 595 MW).
V roce 2021 EPH přestavěl několik kotlů ve svých teplárnách v České republice na spalování biomasy. To jsou však jen první kroky na cestě od uhlí v České republice a jeho nahrazení vyváženým mixem paroplynových elektráren vhodných ke spalování vodíku, zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) a biomasových kotlů.
V září 2023 EPH odstavil černouhelnou elektrárnu Kilroot v Severním Irsku. V průběhu roku 2024 se plánuje uvedení do provozu nového plynového bloku, který poskytne nezbytné disponibilní kapacity.
V březnu 2024 EPH uzavřel černouhelnou elektrárnu Mehrum. Elektrárna byla vyřazena z obchodování na německém trhu již v roce 2021, avšak po intervenci německé vlády v reakci na energetickou krizi v Evropě byla od roku 2022 ponechána v provozu.
EPH dále buduje nové kapacity řiditelných zdrojů.
